Deprecated: Methods with the same name as their class will not be constructors in a future version of PHP; RegenerateThumbnails has a deprecated constructor in /data/web/virtuals/57253/virtual/www/wp-content/plugins/regenerate-thumbnails/regenerate-thumbnails.php on line 31

Deprecated: Methods with the same name as their class will not be constructors in a future version of PHP; Rtp_Theme has a deprecated constructor in /data/web/virtuals/57253/virtual/www/wp-content/themes/rtpanel/admin/rtp-theme-options.php on line 21

Deprecated: Methods with the same name as their class will not be constructors in a future version of PHP; Rtp_Ogp has a deprecated constructor in /data/web/virtuals/57253/virtual/www/wp-content/themes/rtpanel/admin/lib/rtp-deprecated.php on line 145
O Stránské skále | Stránská skála, Deníkáři a jejich hloubkové deníky O Stránské skále – Stránská skála, Deníkáři a jejich hloubkové deníky

O Stránské skále

Národní přírodní památka od roku 1978.

Poloha

Stránská skála leží v nejsevernější části katastru brněnské městské části Slatina (Brno); nachází se mezi Slatinou (zastávka Černovičky, linka MHD 31 nebo 33 nebo konečná tramvaje č. 10) a Líšní, na rozhraní černovické a tuřanské terasy. Dostupná je též z tramvajové linky č. 8, zastávka Bělohorská.

viz: mapy.cz

Výzkum a výzkumníci

Stránská skála přitahovala mnoho lidí, mezi nejvýznamější patří:

Karel Absolon
dr. Josef Woldřich
prof. RNDr. Rudolf Musil, DrSc.

Pan Rudolf Musil je dnes jediným žijícím z výše jmenovaných. Začal své práce na Stránské skále již v roce 1949 a svým dílem se jí věnuje dodnes, i na tomto webu si můžete přečíst jednu z jeho prací o Stránské skále v sekci Dokumenty.

Je také profesorem na Masarykově univerzitě v Brně, více si můžete přečíst na stránkách Masarykovy univerzity.

Všichni jmenovaní se zabývali vesměs geologickými, paleolontologickými a archeologickými výzkumy.

Geologický vývoj

V geologickém vývoji Stránské skály se prolíná historie dvou velkých středoevropských geologických jednotek – Českého masivu a Západních Karpat. Starší jednotka, Český masiv, byla vyvrásněna kadomským vrásněním (přelom předkambria a prvohor); k této etapě patří žula, na kterou většinou nasedají devonské slepence, vápence a břidlice. Na Stránské skále vystupuje přes 50 m mocný sled vápenců starých cca 156 miliónů let. Důležitou horninotvornou funkci sehrály vedle mikroskopických schránek rozsivek, dírkovců a jehlic i články lilijic (Crinoidea).

Zkameněliny

Vápenité jíly obsahují bohatou mikrofaunu – dírkovci, jehlice živočišných hub, skořepatci, ostny ježovek. Stránská skála je jedním z nejkrásnějších skalních výhozů ve městě. Jurský útvar, ke kterému náleží, byl pojmenován podle pohoří Jura ve Švýcarsku. Pro zájemce o živou a neživou přírodu skýtá Stránská skála četné příležitosti studovat a poznávat na velmi malém prostoru řadu geologických i biologických zajímavostí. Mnohé z nich jsou jedinečné. Paleontologické nálezy (zkameněliny) jsou hojné jak v jurských vápencích, tak ve čtvrtohorních sedimentech.Dlouholeté výzkumy odborníků i návštěvy obyčejných výletníků objevily fosilií, především mořských bezobratlých a vzácné objevy zubů žraloků a ryb.

Výčet fosílií: dírkovci, jehlice živočišných hub, skořepatci, ježovky, hlavonožci (amoniti, belemiti), členovci (vzácně krunýře mořských ráčků), obratlovci (ryby, ryboještěři, žraloci), korály.

Množství zkamenělin, které zde byly objeveny, je uloženo ve sbírkách geologicko-paleontologického oddělení Moravského zemského muzea.

Sídliště pravěkých kultur

Paleontologické výzkumy v 80. letech zahájil Anthropos Moravského zemského muzea. V nedávné době udělil na výzkumy na Stránské skále grant i National geographic

Mezi důležité nálezy z tohoto období je kamenný kvádr s otisky zubů šavlozubého tygra, umístěný v Anthroposu v Brně-Pisárkách, který zde byl prve popsán, a proto je latinský název této pravěké šelmy Homotherium Moravicum. Vedle uměle hloubených štol jsou zde k nalezení tři pásma vápencových jeskyní, které posloužily domovem pravěkému člověku. Celkem bylo nalezeno asi 29 jeskyní a puklin, z níž dnes velká část neexistuje.

Kultura nálevkovitých pohárů

V osmdesátých letech byly v oblasti vedeny archeologické vykopávky ve dvou jámách, kde se nalezly pece na vypalování keramiky, hliněné artefakty a nástroje z parohů datované do dob neolitu a eneolitu.

Medvědí jeskyně (Jeskyně č.6)

Paleontologicky nejdůležitější jeskyní je tzv. Velká medvědí jeskyně, objevená dělníky při ražení štol; z geologického hlediska byla pro účely dělníků nevhodná a tak se zachovala jako významné paleontologické naleziště. Stala se před 60.000 lety úkrytem medvědů, kteří se do jeskyně dostávali komínem a žili tam po více generací, nálezy o tom vypovídající jsou fosfátové hlíny z pozůstatků těchto hnědých medvědů a jejich kosti. V prehistorických dobách lokalitu rozdělovala řeka Svitava, která zde měla několik slepých ramen a vytvořila tak různé biotopy. Další nálezy jsou skořápky vajec rozličných druhů ptáků, velkých koní apod. Jeskyně je významná proto, že komín byl posléze zavalen a jeskyně zůstala zapečetěná po tisíciletí až do příchodu dělníků. Dnes je tato jeskyně přístupná z nejspodnějšího patra štol má asi délku 150 metrů a nachází se v ní hloubkový deník (návštevní kniha)

Woldřichova jeskyně

Docent KU dr. Josef Woldřich je sběratelem jurských zkamenělin v lokalitě. Ocitl se tam v době, kdy tam bylo otevřeno několik vápencových lomů na štěrk, k pálení vápna a k výrobě cementu.

Stránský vápenec byl použit jako dekorační a stavební kámen. Rekonstrukce a destrukce starých brněnských staveb ukázaly, že z něj byla část městských hradeb (Josefská); byl nalezen v románských základech kostela sv. Petra a Pavla a minoritského kláštera, kašna Parnas, Zderadův sloup na ul. Křenové). Byl těžen pro stavební účely již od přelomu 12. a 13. století až do roku 1925.

Při lámání kamene dělníci občas narazili na větší pukliny a velké jeskyně. V roce 1910 při odstřelu lomové stěny objevili jeskyni plnou jílovité hlíny a kostí. Do jeskyně vedla 1, 5 m široká a 9 m dlouhá chodba, která ústila ve větší síně. Jeskyně sloužila jako doupě šelem, ovšem ne celou dobu, protože kromě kostí a zubů hyen, slonů, koní a turů tam byly objeveny pozůstatky ohniště a jednoduchých kamenných nástrojů. Jednalo se o unikátní nálezy, které dodnes nemají v Evropě analogii, protože pocházely z doby meziledové, ke konci etapy ji obývali Homo erectus. Dnes již jeskyně neexistuje, v průběhu předválečných let byla zničena těžbou.

Jeskyně č.4

Jedná se o oficiální název v dokumentech. Jeskyně se nachází na západním okraji Stránské skály nedaleko ulice Stránská. Její přístup je zakryt těžkým uzamčeným poklopem a je běžně nepřistupná. Samotná jeskyně je spíše vertikální, a její průzkum může být pro neznalého i velmi nebezpečný. V nejnižším bodu jeskyně se nachází podzemní jezírko. Klíče vlastní podle mých informací AOPK.

Válečný a poválečný vývoj oblasti

Lokalita byla dlouhou dobu před svým začleněním na seznam chráněných lokalit ČR značně využívána. Nese stopy řady menších vápencových kamenolomů a byla dále narušena umělým hloubením štol pro účely blízké německé továrny Flugmotorenwerke Ostmark, která ovšem přestavby nestihla dokončit, když byla zničena 25.srpna 1944 náletem amerických letadel. Továrny vybudovaly v lokalitě systém propojených jeskyní, bunkrů a šachet o třech horizontálních patrech, do kterých během druhé světové války plánovaly přesunout stroje na výrobu leteckých motorů a ukrýt je před možným bombardování. Z těchto důvodů je oblast z části elektrifikována, což později ocenily zahrádkové kolonie, které v blízkosti svahů vyrostly. Samotní Němci i po náletu ve skalním masivu nadále budovali kryty, leč výrobu nikdy nerozběhli. Štoly tak zůstavají nedokončené. Po válce se v ražení štol nepokračovalo, v padesátých letech obsadila část podzemních prostor československá armáda, která zde začala budovat protiatomový kryt. Ten před dokončením převzal závod ZKL, který stavbu dokončil a vybavil ji jako velitelské stanoviště civilní obrany, které dnes leží připraveno za zakovanými železnými dveřmi. Chodby nejhornějšího patra, sloužící jako kryty, mají délku kolem 140 m, délka štol středního patra je kolem 1 Km z toho asi 250 metrů se nachází za krytem civilní obrany přes jehož strop se lze přeplazit. Nejspodnější patro má delku zhruba 200 metrů. Na toto patro bezprostředně navazuje jeskyně o souhrné délce chodeb asi 150metů. Bohužel se všechny přístupné jeskyně a štoly stávají úkrytem bezdomovců, narkomanů a vyznavačů různých vír.

Dnes Stránská skála přitahuje hlavně výletníky, páry, sportovce ale také amatérské botaniky či letecké modeláře. A samozřejmě zájemce o podzemí jako my.

Doporučená literatura

Karel Valoch, Rudolf Musil:
Stránská skála – Výjimečná lokalita

Dnes se špatně shání, pokud si ji chcete přečíst zkuste kontaktovat Moravské zemské muzeumSdružení Rezekvítek, a nebo zajít k Českému svazu ochránců přírody v Brně. Zde vám za vratnou zálohu, cca 100kč knihu zapůjčí.

Flora
kavyl
koniklec velkokvětý
bělozářka větvená

čilimník černající
čilimník řezenský
rozrazil rozprostřený
osívka jarní
mochna písečná
mateřídouška
ostřice nízká
kostřava waliská
pěchava vápnomilná
šalvěj luční
šalvěj hajní
šalvěj přeslenitá
kuřička svazčitá
len tenkolistý
hvězdnice chlumní
starček přímětník
jaterník podléška
lomikámen trojprstý
vičenec ligrus
lnice květel
plamének přímý
hvozdík kartouzek
pumpkava rozpuková
trýzel vonný
pryšec chvojka
pryšec mnohobarvý
plevel okoličnatý
čistec přímý
penízek prorostlý
netřesk výběžkatý
jitrocel prostřední
devaterník velkokvětý
česnek šedý
česnek horský
česnek žlutý
osívka jarní
hrachor lesní
zvonek kubkatý
marulka pamětník
zlatovlásek obecný
zapalice žluťochovitá
mechorosty
čistec přímý
líska
slívka
dřín

 

Fauna
netopýr velký
netopýr dlouhouchý
užovka hladká
užovka obojková
slepýš křehký
ještěrka obecná
ještěrka zelená
ropucha obecná
rosnička zelená
skřivan polní
koroptve polní
křepelka polní
konipas bílý
pěnice
kos černý
zvonek zelený
stehlík obecný
pěnkava obecná
srnec obecný
kuna skalní
zajíc polní
liška obecná
rejsek obecný
rejsek malý

Pokud jste dočetli až sem, tak vás Stránská skála asi neobyčejně zajímá, a jsem rád pokud jsem někoho nadchnul pro budoucí návštevu tohoto místa…

Na obsah tohoto článku se vztahuje licence GFDL.
Základ článku lze nalézt na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Stránská_skála

Leave a Comment